hhhds


Aneb když se z koníčku stane úchylka :3.

Červen 2012

Customs co jste množná ještě neviděli.

30. června 2012 v 20:38 | pompin
Pro dnešek jsem si nachystala pár obrázků CM nachytaných někde na netu. K některým i krátký komentář.


PRÁZDNINY

29. června 2012 v 18:55 | pompin
Jo je to tady, dneska začali prázdniny. Nebyla jsem tu proto, že jsem šla z mamkou a ještě nějakýma jejíma žákama a spolupracovníkama na východ slunce na sněžku, spali jsme na luční boudě a když ve 2:00 zazvonil budík (já a ještě jeden kluk a holka jsme nespali :D) někdo vyšel ven a řek, že prší a že se nikam nejde, že můžem spát dál a já jen tak drze utrousila, ,,V tom vašem chrápání se spát nedá" a kecala s těma lidma dál... no ráno v 6:00 se šlo spátky až do Janských Lázní (25km), řeknu Vám po tom nespánku to byla pěkná fuška, ještě z obr báglem na zádech. No vysvědčení... Mám tři čtyřky a z toho 2 kvůli blbosti...
Mám taky 2 nové schleichy - frískou klisnu a shirskou klisnu ( tu novější ). Nafotím? No nevím, od toho se taky odvijí další bod. V pondělí nejdýl jedeme do chorvatska na dovolenou. Ještě dneska oběhnu a pak tu budete mít na každý den přednatstavíno asi 2 články :)) Jedeme asi na 12 dní ;) klasicky mě omluvte z obíhání a psaní "Live".

Mějte se a užívejte prázdnin, Pompin.

27.6

27. června 2012 v 6:37 | pompin |  Deníček
Ahoj, mám dobrou náladu, moje potkanka Ajbeas byla včera na operaci nádoru a dopadlo to dobře. :)) Už ji mám doma.
Víte co mě, ale štve? Nikdo ke mě nechodí! Teda chodí, ale nekomentuje! Jako u posledního článku 4 cizí komentáře! Dříve jsem mívala i 20 a více komentů... Proč? To opravdu nevím. Možná by jsme se měli zamyslet, zamyslet nad tím, kolik nás zbytečně odchází... Jinak všude na rančích uvidí jen prostý nápis "KONEC" a to přece nechceme, aby tady všude zbylo prázdné místo, taková černá díra ve sběratelství, nebo snad ano? TH už sice nezachráníme, ale můžeme sbírat dál, zahraniční obchody mají poštovné asi za 250kč a když si vezmete více koníků na jednou, nebo s někým tak se to vyplatí ;).
Taky jsem dneska v noci přemýšlela, taky jsem stím jednu dobu chtěla seknout (už napořád), že ke mě nikdo nechodí.
No a vida :)) Jsem tu a jsem v plné síle, nabrat další SR a psát další články :P :)).
O prázdninách by k nám měla dorazit Aša a Storalee, už se moc těším, opravdu. ;)
Dneska jdu na sněžku budem tam spát, tak mi držte palečky ať mi z toho neklepne, ale ještě předtím jdu z mamkou nejspíš do práce...

Pompin.

Řetězák by Naervon

24. června 2012 v 20:56 | pompin |  já jen já a zase já
Nickname? Pompin

Název ranče? Sintie (zkratka RSS)

Věk? 14

Co sbíráš? Breyer hlavně stablíci a schleicháči.

Na co se ve sbírce zaměřuješ? Stablíci a teď mi přijde, že pomalu přecházím na tradi.

Co je nejstarší částí tvé sbírky? Irská tinkerka schleich
Co je nejdražší částí tvé sbírky? Diamond 60th Jubilei nevím kolik přesně mě stál, pokud se počítá i vybavení tak stodola od schleich 3 800kč

Čeho si ve sbírce nejvíc ceníš? Asi Lucky Love You, proto že je nádherná a jediná na světě. :)) a pak taky dalších CMek a koníků co jsem získala hůře.

Co plánuješ se sbírkou do budoucna? Zase bych uvítala příjezd stablíků a třeba i nějakého chipsíka.
Co je tvým snem (ohledně sbírky)? "nechci vypadat jako bych kopírovala Appu ale chtěla bych aby sem nikdy koníky neprodala chci aby mi vydrželi nejlépe až do dospělosti a potom jsem je mohla předat svím dětem :) uvidím jak to dokážu dodržet ." Zkopírováno od Petry a naprosto souhlasím.

Co pro tebe tvé sbírání a sbírka znamenají? Znamenají pro mne kus mého života, nové přátele a zpoustu dalších věcí, které bych bez nich nikdy nezískala, nejsou to jen plastové blbosti, ale kud mého Já.

Co a jak? ( i z fotkami)

24. června 2012 v 14:06 | pompin
Ahojky, na úvod zase pár organizačních žvástů. Takže za 1. dneska dodělám v menu sloupeček SR, přidám tam ještě Vás co mi tam chybíte. Za 2. Dorazil mohér a už mám hotové i 2 koníky, ale dám jejich fota až později. Za 3. Máme nový přírustek, včera jsme byli v Praze a já si v Kotvě vybrala překrásného "školního koně". No tak klik CČ pro dnešní fotky ;)).

Arcanum mysterium - kapitola 2.

18. června 2012 v 22:00 | pompin |  AM
Když ráno do pokoje proniklo světlo čerstvě vycházejícího slunce, posadila se na postel a zkontrolovala svoje sluneční hodiny, bylo právě včas. Hbitě se zvedla, přeběhla do vedlejší místnosti ke krbu, holínky byli krásně proschlé, opatrně tak aby to dělalo co nejmenší rámus je vzala a položila vedle dveří. Plášť na tom byl hůř. Stále byl vlhký. Katana ho zanesla do svého pokoje a přehodila přes postel, doufala, že si toho nikdo nevšimne. Ulehla ještě do postele, ale tak aby nezalehla plášť, který ležel těsně vedle ní. Měla ještě chvíli času k odpočinku dnes měla vstávat až okolo půl šesté a podle jejích hodin bylo právě pět. Dnes měla dělat snídani její sestra Janet byla o dva roky starší než ona, ale když byla malá spadla na hlavu a proto se někdy chová "divně" . Katana ji měla, ale i tak ráda, ráda se sní bavila, nebo jen tak hráli na schovávanou. Janet nikdy z domu neodejde, matka si to nepřeje. I když jí je již osmnáct let, není schopna se o sebe díky zranění sama postarat. Běžné domácí práce však zvládne s přehledem. Katana si uvědomila, že se matky zapomněla včera zeptat na vola, udělá to dnes až bude mít chvilku času být z matkou sama, uvažovala zda se dnes v noci zase nevydá do jeskyně. Mrzelo jí, že je jeskyně tak daleko, ale zároveň byla ráda, že jí tak daleko od vesnice nikdo hledat nebude. Právě byl čas kdy měla vstávat. Smutně se koukla z okna na Broma, který tam stále ležel přivázán a koukal se na ní jako na zrádce. Opatrně sešla dolů ze svého pokoje po úzkém žebříku. Na stole již byla připravena snídaně a Janet vesele pobíhala okolo a donášela na stůl ještě hrníčky a čerstvé mléko, které jim právě donesl soused, byl to starý mrzout, ale rád s nimi obchodoval. "Dobré ráno Janet, dobré ráno matko." Pozdravila vlídně. "Dnes bude hezky, máme dnes nějakou práci?" Pokračovala. "Musíš pomoci Janovy na polích, já a Janet půjdeme do města nakoupit nějaká nová kuřata a podívat se po novém býčkovy." Odpověděla matka. ,,Kde je otec?" "Jan se šel podívat na býčka k Trentovy. Vrátí se asi až odpoledne, dopoledne si můžeš dělat co chceš." Trent byl strýc Katany. Měla ho ráda, ale od dom co se k nim přistěhoval Jan její nevlastní otec se strýc hodně změnil, Jan před ním o Kataně nemluvil příliš hezky, proto strýc na Katanu pozměnil svůj názor a většinu volného času trávili právě Trent a Jan spolu. Katana byla přesvěcena, že Jan o ní před Trentem mluví záměrně špatně jen proto aby Katana neudělala pravý opak a Jana před Trentem nepomlouvala, teď by jí Trent žádné křivé slovo o Janovy nevěřil. Jan dosáhl právě toho co chtěl. Když dojedli snídani, Katana se rozhodla, že dopoledne stráví procházkou k jeskyni, vzala plášť, holinky a odvázala Broma z řetězu. "Kam chceš jít?" Zavolala na ní starostlivě matka. " Jdu s Bromem na procházku." Zavolala na ní. ,,Dobře, ale brzy se vrať ať tě Jan neshání."." "Neboj!" Zvolala už v poklusu a zamávala na matku jemným tahem ruky. Cestou přes pole přemítala zda má dnes při večeři, nebo obědu navrhnout to co vymyslela okolo volka, už byl nejvyšší čas, matka z Janem už začali shánět býčka nového a pokud by ho sehnali dříve, než by Katana uskutečnila svůj plán, jistě by to znamenalo pro starého vola špatný osud. Také uvažovala nad tím co matka dnes říkala, jde koupi kuřata přemítala a v duchu si říkala, že se matka nedávno zmiňovala, že slepice už nechce ani vidět, po tom co lasička zničila celí kurník v němž zbyla jediná živá slepice, kterou díky zranění musel Jan hned zabít. Katana měla ráda zvířata avšak chápala přirozený koloběh a to, že zvířata jsou zkrátka na práci, jídlo či jiný užitek. Doma měli krom volka ještě prasata a kozy, dříve měli i krávu, ale ta přestala dojit a tak ji Jan také hned zabil. Katana však milovala krávy a tak jí jich bylo líto, volek co vlastnili si zasloužil za tu práci co u nich odvedl víc, než jen skončit v udírně. Když už byli skoro na místě z přemýšlení ji vytrhl hluk potůčku, který signalizoval, že někde blízko bude vodopád a za ním i jeskyně, kde byla dnes v noci. Tentokrát se vybavila více, vzala si dlouhé lano, novou lucernu a náhradní kalhoty pro případ, že by si ty co měla na sobě promáčela. Když konečně dorazili na místo zjistila, že vodopád má menší spád, než dnes v noci. Přivázala lano k nejbližšímu stromu a smotané si ho hodila přes rameno, spolu z bromem, který šel na vodítku těsně za ní proběhla vodopádem, Brom už se tolik nebál a bylo docela teplo, proto ho nechala jít samotného. Lano měla stále smotané na ramenu, jak postupovala zátěž co lano způsobovalo klesala a lano zůstávalo za ní, dělala tak pro to aby se lépe vrátila zpátky. Došla až na místo kde včera našla ležet lucernu. Cesta se tam dělila na tři směry, v jednom tunelu zahlédla obtisk čehosi co nevypadalo ani jako stopa, ale byla to malá prohlubeň, kterou tam někdo musel udělat záměrně, rozhodla se vydat tím směrem. Lano již pomalu končilo a tak jeho konec položila a dál šla bez něj. Připadala si méně jistá, bála se, že už nikdy nenajde cestu zpět, přesto pokračovala. Jak šla dál, uslyšela zaržání, bylo však hlasitější než včera a Katana si byla skoro na sto procent jistá, že vycházelo z hloubi jeskyně. Pomalu teď již přikrčeně pokračovala v cestě, došla na konec chodbičky a vtom se jí zrak tupě opřel na to co leželo před ní. Div neupadla zaškobrtnuta o vlastní nohy ze sebe vydala jediné slůvko: "Bože!" Před ní ležel okřídlený kůň z probodnutým hrdlem z něhož teď již pomalu vytékala stříbřitá krev, podobala se spíše tekuté platině. Za tímto koněm se krčelo cosi malého. "Malé hříbě!" Vykřikla z údivem. Přiblížila se blíže, chtěla se podívat na tu divnou krev? Co vytékala z těla okřídleného koně. Křídla měl probodaná na několika místech na nichž byla krev již zaschlá. Jak se jí katana dotkla ucítila nesmírnou bolest, ta hmota šíleně pálila, cítila jak se jí rozpouští nervy v celém těle, stála jako přimražená. Kůň byl větší než jakýkoli kterého do této doby viděla, ale hříbě bylo naopak malé a nemělo křídla, usoudila tedy, že to nebude asi hříbě onoho koně, přesto se rozhodla, že hříbě někde schová dokud nevyroste a neuvidí jak ve skutečné velikosti vypadá.
Jak čas rychle plynul ani si neuvědomila, že za chvíli bude čas oběda. Rychle vzala hříbě, které se nechalo chytit celkem snadno a utíkala i z bromem v patách rychle ven z jeskyně. Sama sobě se divila, že hříbě unesla, bylo sice malé, ale pokud by to byl normální kůň, mělo by teď už více, než sto kilo. Opatrně hříbě položila na zem a nožem odřízla provaz od stromu, jehož druhý konec stále ležel někde v jeskyni. Přehodila hříběti přes krk smyčku a vydala se i sním směrem domů.

Diplom pro Lorian za skvělé SR

18. června 2012 v 20:37 | pompin
Udělala jsem Lorian diplom za to jak je skvělé SR.
Pak ještě taková blbost:

Arcanum mysterium - vznik

18. června 2012 v 20:00 | pompin |  AM
Dneska bych chtěla jen na úvod pár slov k tomu jak vlastně vznikla moje nová povídka Arcanum mysterium a taky co znamená její název.

Arcanum mysterium, se takto nejmenovala od začátku, napadali mě pro ni i jiné názvy, ale tenhle se mi zamlouval nejvíce. V překladu z latiny znamená "tajemná záhada". No cjápu, že ještě tápete i pokud jste přečetli první díl, který i z úvodem naleznete po kliknutí na baner hned nad tímto článkem, ale no 1. kapitola není poslední že?

A jak se vlastně můj příbej zrodil? Nechci moc prozrazovat, protože bych odkryla zápletku příběhu což by bylo nežádoucí, ale chtěla jsem vymyslet příběh na téma sci-fi, nebo také jinak něco co neexistuje, vytvořit svůj vlastní svět a pomocí písmen a slov Vás do něj taky vnést. proto tak tajemný úvod. Proto se i dessign tohoto blogu zahalil do tajemných barev aby to přiblížilo právě onen příběh, Katany a jejího nejlepšího přítele psa Broma. 1. kapitola je sice dlouhá, ale dle mě stojí za přečtení ;)). Mějte se hezky, Vaše pompin.

Fotky co jste ještě neviděli ;)

18. června 2012 v 19:02 | pompin |  ostatní fota
Tak se pokochejte :))

Sběratelství z mého pohledu

18. června 2012 v 12:41 | pompin
Ahoj,
jistě všichni víte, že TH končí, končí protože nejsou zákazníci. Je pravda že já sama od TH moc nenakupovala, kupovala jsem koně z druhého e-shopu tady v ČR a nebo ze zahraničí. O to nejde. Poslední dobou se mi zdá, že upadá i sběratelství schleich tady v ČR, včera jsem přišla do pompa a na regálu se schleichama velký nápis: "sleva 40% na všechny figurky!!!"Takže nejspíš likvidace posledních schleichů a pak už nový nedostanou. A to není všechno, znám asi 3 hračkárny ve kterých schleich byli a NEJSOU!!! Podle mě, bude prostě konec, třeba za 10 let, kdo budeme mít nějaký ranč a sbírat modely? Já nevím. Podívejte se na jiné země, nejsou o tom o moc líp jak my...
Je mi to strašně líto o to víc, že stím nic nemůžu dělat. Co bude pak až nikde v ČR nebudou schleichy k dostání stejně jako breyer? Málo komu doma dovolí objednávat z německa, kde je poštovné 10x dražší jak u TH a prostě všude tady v ČR. Jaký názor na to máte Vy?
Smutná, Pompin.

Jsem nadšená

17. června 2012 v 20:51 | pompin |  O modelech
Ano, ano mám ohromnou radost! Proč? Právě jsem si objednala mohér. Takže dodělám pár koníků a pak mohérek :D.
a co jsem si to vlastně objednala?
Černou viskózu - 5 gramůViskóza černá
Mohér, nebarvený - 10 gramů Mohér
Šedá alpaka - 5 gramů Alpaka šedá
Ramie - 10 gramů Ramie
Viskóza - 5 gramů Viskóza
Konopí - 10 gramů Konopí
Banana fiber - 10 gramůBanana fiber
Rouno červené - 10 gramů Rouno červené
Rouno olivové - 10 gramů Rouno olivové
Rouno hnědé - 2x 10 gramů Rouno hnědé

Toť vše.

Arcanum mysterium - kapitola 1.

17. června 2012 v 20:00 | pompin |  AM
Katana se pomalu vracela domů, když uviděla malinký vodopád, i když tu procházela už nesčetněkrát nikdy si ho nevšimla, až teď. "Kdo ví co tu ještě objevím." Řekla si pomalu a mžourala do světla které se odráželo od hladiny potůčku do kterého vodopád padal. Zavolala na Broma, který netrpělivě poskakoval okolo. "Brome! Ty pse kde zase lítáš?" Netrpělivě se rozhlédla okolo až její oči spatřili Broma, který o kousek dál pil z potůčku. Voda v potoku byla čistá, ale když do ní Brom skočil ihned se zakalila od písku, který byl na dně. Pomalu se podívala na své sluneční hodiny, které sama sestrojila a užasle se zachvěla nad tím jak rychle čas v lese uplynul. Rozhodla se, že sem vrátí zítra a vodopád pořádně prozkoumá. Cesta domů ubíhala o dost pomaleji, než cesta tam a tak si Katana krátila čas hrátkami z Bromem. I když byl Brom už starší stále měl v těle dost energie. Katana byla celkem ráda, že už jsou skoro doma. Unaveným, ale svižnějším tempem vyrazila směrem kde viděla jejich pole, na kterých její nevlastní otec zrovna oral pole, starý vůl černé barvy byl již na pokraji sil, Katana věděla, že ho otec do příštího jara dožít nenechá, bylo jí to líto, z volem trávila hodně času a dala mu dokonce u jméno. "Bendr…" řekla pomalu ,,Ach jak starý a ještě musí orat." Když došla až k otci jen na ni opovrženě pohlédl a ukázal na slunce. Kataně bylo hned jasné co tím myslí. Přišla pozdě. Potichu, ale tak aby to otčím slyšel špitla: "Promiň otče, nevěděla jsem, že se o tolik zpozdím, příště se to nestane." "To se jistě nestane, je tu tolik práce, že na nějaké podobné výlety můžeš rovnou zapomenout." Odpověděl s úšklebkem otčím. Katana se pomalu otočila a vydala se přes pole směrem k domu. Brom do domu nesměl od doby co se k nim přistěhoval právě nový muž její matky. Otec jí zemřel v boji, říkalo se, že v boji byla použita kouzla, ale nikdo nikdy neslyšel pravdu. Katana se odhodlala, že ještě dnes zkusí matku přesvědčit aby starého vola ušetřili. Byla ochotna dát za to všechny své úspory, i když byli malé měli by stačit na nového mladého býčka a krmení na rok. K večeři měla jen suchý chléb a džbán mléka byl to trest za pozdní příchod. Katana nenáviděla otčíma jak to jen šlo a měla k tomu pádný důvod, on nenáviděl ji. Pozdě večer když už všichni spali Katana pustila Broma k sobě do pokoje. Bylo jí tak nějak divně a chtěla zjistit co se skrývá za tím vodopádem, ve vzduchu vyselo tolik otázek. Jak to, že jsem si ho nikdy nevšimla a proč je voda v tomto místě tak čistá? Rozhodla se, že se tam vydá ještě dnes, zítra by nemohla, leda by utekla a pozítří je pozdě. Vzala Bromovo nejlepší vodítko a malinkou lucerničku. Na sebe hodila černý plášť a vzala si holínky. Venku nebylo zrovna hezky a ona nechtěla vzbudit podezření mokrým oblečením. Všichni už spali, než vyšla ještě se ujistila, že jí nikdo neviděl a vyrazila. Brom tiše kňučel jak vcházeli do lesa, ale Katana si toho nevšímala, byla rozhodnuta ten potok znovu najít ať ji to stojí cokoli. Tiše mezi zuby procedila: "Brome klid, jsem s tebou, nic se nám nestane." Bromovo kňučení, ale neustávalo, bála se, že by mohli být vyzrazeni a tak Bromovi zavázala hubu šátkem který měla na krku, pes se sice chvíli vzpouzel, ale nakonec pochopil, že nad šátkem nezvítězí a uklidnil se, když byli dostatečně daleko v hloubi lesa, Katana Bromovi šátek stáhla a uvázala si ho zpět okolo ruky. Pomalu začala slyšet hučení vodopádu, které nepřestávalo ano v noci. Díky tomu v lese nemuseli dlouho pátrat a již brzy se octli u potůčku před vodopádem. Katana zapálila lucernu a v hloubi za vodopádem uviděla jakousi chodbičku. Rozhodla se Broma vzít do náruče, i když byl těžký udržela ho. Přehodila kapuci přes hlavu a zastrčila Broma pod plášť. Bylo chladno. Z výdechem a zavřenýma očima se rozběhla. Zastavila na druhé straně vodopádu. Jeskyně byla teď uzavřena tokem vodopádu. Na chvilku zavrávovala, když Brom seskočil z její náruče. Bála se jít dál, ale zároveň ji táhla zvědavost. Brom se teď krčil za jejími nohami a tiše sténal. "Brome!" špitla tak potichu, že to snad ani pes nemohl slyšet. Co mám dělat? Ptala se sama sebe v té špetce odvahy co jí zbyla marně pátrala po něčem co by jí řeklo aby šla dál. Když si uvědomila, že musí být brzo ráno doma popošla zase o kousek dál do hloubi jeskyně a přemítala zda se nemá otočit a utíkat zpět domů. Došla až tam kde se jeskyně zužovala. Na konci úžiny zahlédla světlo. Rozhodla se tedy pokračovat. Světlo na konci jeskyně se čím dál více přibližovalo Katana netušila kde by mohla jeskyně končit a odkud světlo jde, byla přece noc. Pomalu došla až k světlu. "Je to jen lucerna." Povzdychla si. Kde se tu jen vzala, vždyť tu žádné stopy nebyli, ten kdo ji tu nechal tu musel procházet někdy teď, jinak by lucerna již vyhasla. A co se mu stalo, že ji musel nechat tady. Katana se rozhodla vrátit domů. Zítra se sem vrátí a prozkoumá co se skrývá hlouběji v jeskyni. Když se vracela slyšela jakoby za jejími zády zaržál kůň, přidala do kroku, chtěla být už rychle z toho podivného místa venku. Pomalím poklusem proběhla vodopád zpět tak jak to udělala při cestě tam. Plášť byl teď promáčený skoro naskrz a tak si ho sundala a pokračovala bez něj. V holínkách také cítila vlhkost. Snad to přes noc uschne. Pomyslela si. Nemohla dovolit aby někdo z rodiny zjistil něco o jejím nočním výletu. Mrzelo ji, že si nevzala teplejší oblečení. Čekala ji ještě dlouhá cesta, celá se třásla zimou. Když pohládla na Broma nebyl na tom o moc lépe. Sedla si na pařez, přemýšlela zda by všem nepomohlo když by se už nikdy domů nevrátila. Co by se pak stalo z Bromem? Chtěla tyhle chmurné myšlenky vytěsnit z hlavy, ale nešlo to. Čekala ji ještě více jak půlka cesty domů a ráno měla brzy vstávat. Pomalu se zvedla a pomalinku šla dál, jak se třásla zakopávala o kořeny na zemi a suché větve pod jejími nohami praskali do rytmu chůze. Brom šel tiše za ní, ulevoval si občasným kňučením. Katana se opatrně otočila a podívala za sebe, zdálo se jí jakoby zase slyšela to jemné zaržání koně, ale nic neviděla, zrychlila do mírného poklusu. Byli už skoro na kraji lesa, když se zaržání ozvalo znovu. Katanu to nesnesitelně vyděsilo, bylo teď mnohem hlučnější a protáhlejší než předtím, začala rychle utíkat přes pole směrem k jejich domu. Zastavila se až na nejbližším políčku před jejich domem, když si zrovna uvědomila, že musí být velmi potichu, lucerna v její ruce byla již dávno vyhaslá a studená. Brom tiše doběhl za ní. Bez slov přivázala Broma na řetěz k boudě a snažila se nemyslet na kňučení, které se odtamtud ozývalo, Brom žadonil, aby ho Katana pustila dovnitř, nebylo mu to, ale moc platné. Katana to zkrátka udělat nemohla, pokud by si jí někdo všiml, všechno by se pokazila, v tuhle chvíli by jakékoli zaváhání byla naprostá hloupost a znamenalo by to další trest. To si teď zkrátka nemohla dovolit, musela se do jeskyně vrátit co nejdřív a přijít na kloub ržání, které se odtamtud ozývalo. Pověsila plášť na věšák, aby měl šanci do rána proschnout, holínky strčila před ještě doutnající krb. Musela vstát velmi brzo aby měla čas vše poklidit, než se vzbudí někdo další. Nechala proto záclonku v okně poroztaženou, aby jí tam brzy ráno proniklo světlo a vzbudilo ji. Nebyla si jistá zda se vzbudí dost brzy a tak se snažila moc neuvelebovat aby neusnula moc tvrdě.

17.6

17. června 2012 v 18:38 | pompin
Ahoj, jistě jste si všimli, že jsem nastavila nový dess. Né, že by se mi ten předchozí nelíbil, to né, jen jsem chtěla něco svého a tohle splňuje moje přání. No, podle mě bych mu dala tak 8/10, ještě není úplně hotoví. Mimochodem, dík Frisullko za rady ;)
pod cč takové překvápko.

Úvod - Aracanum mysterium

17. června 2012 v 8:29 | pompin |  AM
Úvod
"Pokud si myslíte, že o Vás nikdo nestojí, pak musíte vy stát o někoho a bojovat o jeho přízeň." Pokud vyhasne i ta poslední špetka naději, pak již nemáte co ztratit a můžete se vrhnout střemhlav do boje, avšak nikdy se taková situace nenaskytne, ani pokud si to myslíte. Vždy je někdo kdo o Vás stojí ať je třeba 500 mil daleko. Zemřít v boji je hrdinství jen pokud předtím bojuješ tak, že zmíráš rád a s hrdostí "

Co nového?

16. června 2012 v 22:04 | pompin
• Takže, protože mi klesla celkem o dost návštěvnost (na 99 ze 120) tak chci začít nabýrat další SR promazat ty staré a začít počádně obíhat a no prostě celkově to tady dát do kupy :D
• Co tu můžete čekat? No je toho hodně, hlavně asi dodělávka profilů, a pak taky pro Vás připravuji jednu povídku, no, ale to se nechte překvapit. Pak možná fotopříběh.
• No a další věc je ta, že budu nejspíše mít nový foťák a to Nikon D40, nic moc, ale jsem i tak ráda, že mi ho mamka koupí :)). Pod CČ foto.
• Další věc je ta, že máme nový přírustek a to lamu alpaku, je to novinka od schleich na rok 2012, mám ji z pompa z hradce, foto taky klik CČ.
• a poslední a nejdůležitější bod je ten, že odedneška to tu začnu tedy dávat do kupy a zítra poprvé oběhnu, všechny kdo okomentovali předchozí článek, dále bych taky byla ráda, abyjste tento článek braly jako jakýsi zápis SR/OS/OB, no prostě Vás co chcete být ve sloupečku :D. Pod čárou jsou ty co moc neobíhají (OS).

Návrat???

8. června 2012 v 19:15 | pompin
No, co říct. Skončila jsem proto že jste mě tu nechtěli, ale jak vidím, vy mě tu chcete, tak proč končit že? Takže se nejpíše vracím. O dess bych chtěla požádat někoho z vás. email je pompin@email.cz
Copyright Pompin 2010 - 2013