hhhds


Aneb když se z koníčku stane úchylka :3.

Nový rok, nový web

1. ledna 2014 v 16:55 | pompin
Ahoj,

nakonec jsem se rozhodla, že blog přestěhuji, nyní mne a mojí sbírku můžete sledovat na adrese http://sintie-cz.blog.cz/.

Pěkný nový rok, Pompin.
 

14.12.2013

14. prosince 2013 v 19:58 | pompin
Ahoj lidičky.


Dnes jdu psát abych to konečně nějak ukončila, ukončila to trápení, které nikam nevede, je to už rok, co mohu prohlásit, že mě blogování bavilo.

Snažila jsem se to co bylo nezvratné protahovat tak dlouho, i když jsem někde tam uvnitř věděla, že to stejně skončí takhle, jen proto, že jsem někde tam v malém kousku srdce doufala, že se zase dám dokupy a znovu to tu rozjedu, tak jako to bylo dřív.

Ale to nejde, člověk stárne, nestává se znovu dítětem, to prostě nejde. A tak i já za ty 3 roky a něco, ano už je to tak dlouho... zestárla, bude mi 16... Je to málo, ale dost na to abych si dokázala uvědomit co chci, jenže já to pořád nevím...

Vím, že táhnout tenhle blog nemá cenu. To vím jistě, ale co bude dál?
Momentálně nevidím žádný cíl, žádnou motivaci co by byla v mém životě.

Nedokážu to.

Jsem člověk co u ničeho dlouho nevydrží a tak tento blog, který nemá jediný měsíc v archivu prázdný, je pro mě ohromný úspěch, asi to nepochopíte, ale to nevadí.

Chtěla bych aby jste věděli, že Vás mám všechny (i tebe sweet) ráda! Díky Vám jsem dokázala spoustu věcí, kterých bych jinak nedokázala. I díky těm s kterými jsem se moc nepohodla. Od nich jsem se toho naučila právě nejvíc.

Vím, že se mi bude stýskat, a vím, že se budu chtít vrátit, ale to nejde a tak přesně na mé narozeniny tento blog smažu. Nevím proč jsem si vybrala toto datum, asi proto, aby mi to přineslo štěstí a né smůlu.

O čem to vlastně kecám co?
Ještě bych ráda řekla, že se sbíráním nekončím, jen jsem přišla na to, že koně nejsou asi můj cíl a omezovat se na tak malou skupinu (modelů koní) není pro mě. Tak poslední dobou pomalu, ale jistě přecházím na "wild life" figurky a zařazuji se mezi úplně jinou skupinu, než jste vy. Již nejsem Rančerka, ale jsem Sběratel a proto také musím zrušit tyto stránky, jejich název již není přesný a ve mě vyvolává poněkud rozpoluplné pocity.

Nechci slibovat nový web, když si jím nejsem zatím ani já jista.

Chtěla bych Vás poprosit o jednu poslední věc, kterou pro mě na tomto blogu můžete udělat.
Nepřemlouvejte mě, jestli mě máte rádi, nepřemlouvejte a nedělejte mi to ještě těžší.. Proto ani nebudu obíhat, nechci tu spousty komentářů, jen mi přijde fér, napsat těm co ke mě ještě pořád chodí, jak to semnou je.

Děkuji Vám, za úžasné 3 roky v mém životě, jsem ráda, že jsem mohla poznat tak skvělou komunitu a snad se uvidíme na některé z LS, na které určitě jezdit nepřestanu....

Pompin...

Něco Vám prozradím - tohle je moje nejoblíbenější píseň. Pro Vás.



Prosím čtěte

3. prosince 2013 v 6:48 | pompin
Ahoj,

byla bych moc ráda, kdyžby se do komentářů "zapsali" ti co chtějí abych k nim chodila a oni budou chodit ke mě. Není to žádný zápis SR, prostě jen potřebuji vědět ke komu mám chodit a ke komu ne. Vyplňte prosím v hlavičce komentáře "web" a "přezdívku" a do komentáře, třeba okomentujte tuhle fotku :) :
Děkuji moc, Pompin.
 


<2> Challenge Enthusiastic Collector

3. prosince 2013 v 6:42 | pompin

Nejnovější model

Nejnvějším modelem ve sbírce je SMko od Silvery zakoupené na WLS 2013 za 95kč :D.
Model se mi moc líbí, hned jak jsem ho viděla věděla jsem, že musí být můj. :)

<1> Challenge Enthusiastic Collector

1. prosince 2013 v 19:14 | pompin

První model

Mým prvním modelem byla irská tinkerka "Sintie", ano uhodli jste správně jmenuje se podle ní tento ranč.
Pamatuji si jak jsem dlouho stála u regálu se Schleich v Pompu a rozhodovala se zda si koupit ji, nebo hřebce pinta. Bylo jasné, že chci flekatý model, miluji flekaté koně.
Nakonec mne však dostaly rousy tinkerky a mohutnost. A tak jsem získala svůj první model, zakoupený v Pompu v Náchodě, toto Pompo bylo nedávno zrušeno.
Původní tinkerku má teď Frisullka a CMkuje mi ji. Za její původní stav bych se musela asi propadnout hanbou. Dlouh to byl můj jediný model a tak jsem ji všude nosila ssebou, i do školy a ne jednou mi upadla na beton, zamalovávala jsem to lihovkou, ale ani to už nepomohlo a tak chudinka musela na CM.
Tinkerku mám teď novou.

Noční procházka(!) a přesto pád

5. listopadu 2013 v 20:14 | pompin |  jezdecký deník
Rozhodla jsem se, psát si i můj osobní jezdceký deník, podělit se s Vámi o mé zlušenosti z koňmi.

Přišla jsem do stáje, asi hodinku si povídala z kamarádkou, co tam má Leny, welsh ponyho. Kydat jsem nemusela, už bylo hotovo. Pak přišla Zdena, naštvaná. Říkala jsem si, že jezdit nebudeme, že ani nechci, že to nemá cenu, když je Zdenča naštvaná a má blbou náladu. Nakonec jen oznámila, že se tenhle týden nebude jezdit, protože jsou koně po očkování.
Nevadilo mi to, zeptala jsem se, jestli je můžu alespoň vyhřebelcovat a zaplést hřívu. Dostala jsem z kamarádkou (verčou) rozkazem vyčistit Leny :D :'D stím, že ji pak můžu za odměnu zaplést hřívu a Verča ocas. Nakonec se pletení nekonalo, jelikož se dohodlo, že se pojede alespoň na procházku v kroku, bez sedel - pro mě žádná novinka, beru si koně bez sedla jak jen to jde (téměř po každé když nejezdím na Czantoroj - vyhazuje ve cvalu). Už když jsme vyjížděly stmívalo se, ale měly jsme ssebou čelovku a bezpečností vestu. Jela jsem na Leny, na poničce jejíž majitelka se zřekla, že ji nikdy nikomu nepůjčí a vida, mě ji půjčila :D... Kamarádka - Verča, jela bez sedla na Czantoroj a kamarádka co mi půjčila poničku, šla pěšky stím, že bude fotit. První půlka byla skoro pořád lesem. Nohy jsem měla absolutně volně, tak jak bych je mít správně neměla, ale nebyla jsem na jízdárně a dost mě ten den bolely kolena. I na jezdecký úbor jsem se vybodla. Měla jsem botasky a dobře, pravda rajtky, obyčejnou budnu a toť vše. Leny šlapala krásně a svím větším kamarádům s přehledem stačila. Druhou půlku cesty jsme šli většinu po silnici. Leny se chtělo klusat a já jí musela opravdu hodně držet aby se mi nezrychlovala. Kamarádka měla s Czantorem malé problémy, pořád jí někam zabočoval a ona nebyla schopna si ho držet rovně. Pak jsem slyšela jak za námi jede traktor. Leny ho zvládla z malím zacukáním výborně. Czantor už trochu hůře a tak když nás předjížděl druhý traktor, kamarádce - Verče Czantor naklusal, ona se neudržela a spadla přímo před traktor.. :D Nic se jí nestalo nebojte. Byli jsme už blízko stáje a tak to koník i Verča došli pěšky :D... Myslím, že Verunka udělala dobře když nedala na mé rozmlouvání, že si nemá brát přilbu a uvěřila svému rozumu a přilbu si vzala.
Ano! Jsem ten rebel bez přilby :D

Soutěž? Cože? O.o

1. listopadu 2013 v 17:59 | pompin
Tak si říkám, jak jsem se spletla. Že tenhle svět není ještě tak marný a pak kouknu na odkaz, co mi nahodí Aša do chatu a div se nerozbrečím. Ne, vážně to není tím, že si na mě nikdo krom ní nevzpoměl, ale tím, jak hluboko jsme všichni klesli. To musíme mezi sebou soutěžit? Kdo je lepší a kdo je horší? Copak vůbec nějaké "horší" je?
Myslela jsem, že tady, kde se máme všichni rádi si máme být i rovni a ne někoho povyšovat, aby si pak mohl hrát na "něco" víc.
Nechci naštvat pořadatelky soutěže, ale ráda bych citovala kousek z komentáře a kousek přidala "Je to jen další výštěk do tmy"
Bojím se, že se tím situace už tak napjatá ještě více napne, neli praskne.

A tak se rozhoduji, zda tenhle článek vůbec zveřejnit, říkám si, že jsem to možná jen špatně pochopila, nebo co, ale bojím se, že asi nastal ten čas, kdy bych měla bez jediného slova kliknout na tlačítko odhlásit se a už nikdy na blog nechodit.

29.10.2013

29. října 2013 v 12:19 | pompin |  Deníček
Ahoj,

asi by bylo záhodno napsat nějaký článek.. Sakra, já nevím o čem bych měla psát... Snad o tom jak mě všechno včetně sbírání sere? Ne to bych byla hned chudinka, nebo bych se povyšovala. Jelikož vím, že tenhle článek může číst i osoba, kterou ze srdce nenávidím, protože narozdíl od FB na blogu se nedá dát na nějakou IP adresu vyloženě BAN, tak o tom psát ani nechci, protože vím jak by to dopadlo, strhla by se blogová válka mezi mím a blogem a blogem oné osoby. Lítaly by střely sem a tam, ale nebojte, já mám víc vojáků ;).

Proč vlastně píšu teď? No to je jednoduché, bylo mi blbé nemít v měsíci říjen ani jeden článek.
Celkově se, ale mám fajn, našla jsem si super stáj, kde se všichni navzájem známe a ježdění nás baví. Je tam jen pár koníků, ale já jsem možná radši, alespoň tam nepotkáte žádné nafoukané slečinky co si o sobě hodně myslí i nemyslí. Chodím tam s kamarádkou, dřív měla taky ranč (3 roky zpět) vystupovala jako Nika. Neumí jezdit tak jako já, ale o to nejde, hlavní je, že ji to baví a tak by to mělo být všude. Chodím tam vždy když je čas, minimálně dvakrát týdně. Trávím tam vždy celé odpoledne, ať už jen mazlením s koníky,nebo kydáním.
Baví mě to tam vždycky, ikdyž zrovna nejezdím. Popravdě jsem přišla na to, že ani jezdit nepotřebuji. Mám koně ráda jako duši a ne jako pracovní nástroj člověka, nebo nástroj zábavy. Když už jezdím snažím se alespoň nepoužívat bič a netahat koně moc za hubu, nejsou blbí, pochopí, že když jsou hodní, jsem hodná i já.
Na fotce kobylka, kterou tam mám dá se říct nejraději.

13.9.2013

13. září 2013 v 7:00 | pompin |  Deníček
Ahoj, tak se asi po měsící ozývám live. Co říct? Nástup do školního roku pro mě byl, něco jako hup do reality. Prázdniny byli až na pár výkyvů super, moc jsem si je užila. Ikdyž jsme nebyli u moře, ani nikde v zahraniční...
První týden na baráku u strejdy, luhačovice, U anežky, Anežka u nás, ALS, Frisullka u nás, já u nich... Proszě paráda...
Ale teď? Mám pocit jako bych zase vjela do těch starých zajetých kolejích.. dokonce jsem už dostala první známku.. pětku.. nebudu říkat z čeho, to je celkem jedno. Dneska dostanu druhou z chemie z názvoslový a pak další z němčiny, jenže já se učím, dneska jsem vstala o hodinu dřív, abych se mohla učit a stejně mám pocit jako bych nic neuměla. :/
Jediné co mi vždy zvedne náladu jsou sluchátka a mobil, pustit na max a užívat si, těch pár minut hudby a relaxu denně..
I zvířata jsem začla zanedbávat, vím to.. Děda mě věčně nadává, že zas tamti a tamti neměli vodu a že jim musel dávat..

Proč pocit mám, že hraju v blbim filmu hlavní roly?
Proč pocit mám, režisér že je sjetej až to bolí?
Proč pocit mám, kulisy taky nejsou žádná sláva?
Proč pocit mám, kamara občas sama vynechává?
Proč pocit mám, že scénař napsal asi někdo z marsu?
Proč pocit mám, že tenhle trihler je fakt neprodejnej?
Proč pocit mám, že se tu točí pořád příběh stejnej dál?

Ráda bych napsala nějaký pozitivní článek, ale jak psát pozitivně, když se máte na nic.. To mám lhát?
Jediné co je pozitivní je, že snad brzo budu mít svoje bicí a koupí mi je mami.. Pomalu se taky stěhujem, jo stěhujem do baráčku po prababičce, ne neumřela, šla do domova odpočinku ve stáří, má se tam dobře nebojte, není to něco kam jen člověka odložíte, starají se tam o ně opravdu pěkně.

Mám už jen dvě minuty, takže pravopis nekontroluju, tudíž mě klidně ukamenujte, to je fuk..

Janina

3. září 2013 v 17:00 | pompin
Jméno: Janina (pojmenovaná podle skutečné krávy, která už je bohužel nejspíš po smrti.)
Plemeno: Čestr
Pohlaví: Kráva
Věk: 24.5.2004

Úděl na ranči: Klidné stáří a mazel :)
Potomci: měla.
Rodokmen:

Cennost modelu: 5/10 - celkem dlouho vyřazená
Odkud mám model: sparkys hradec králové - výprodej
Kdy byl model zakoupen: asi rok, dva zpět.

Informace o fotografii:
Nikon D3200 + 70 - 300mm


Kam dál

Copyright Pompin 2010 - 2013